1. Rozdělení a výnos kultur. Poplatky z nich.
Nejstarší zápisy, které se nám zachovaly, prozrazují, že roku 1792 bylo v Bedrči:
237 jiter 829 čtverečních sáhů polí, s kterých se ročně sklidilo 129 a 5 šestnáctin míry žita, 209 a 3 šestnáctiny míry ječmene a 548 a 7 šestnáctin míry ovsa. Luk bylo 17 jiter 1.457 čtverečních sáhů. Ročně se na nich nasušilo 128.92 centu sena a 16.49 centu otavy. Zahrad bylo 9 jiter 1.149 čtverečních sáhů, ročně se na nich urodilo 87.51 centu sena a 43.72 centu o otavy. Pastviny zabíraly 6 jiter 1.327 čtverečních sáhů. Sklízelo se s nich jen 8.66 centu sena. Lesů bylo málo, zabíraly rozlohu 772 čtverečních sáhů a vynášely ročně 28/64 sáhu měkkého dříví. Ouhoru byla 4 jitra 593 čtverečních sáhů. Obec bedrč měla roku 1792 celkový roční užitek v ceně 1.485 zlatých, 55 fr. Platilo se z něho celkem 167 zl. 50 a čtvrt fr. Daní.
Roku 1910 patřilo již Bedrči 29 ha 36 a 54 m čtver. Pozemků a platilo se z nich ročně 1.031.69 rakouských korun na daně.
1.ledna 1933 činila výměra všech pozemků (polí, luk a lesů) 297.35 ha. Čistý katastrální výtěžek byl odhadnut na 4.027 Kč 30 hal. Zaplacené daně činily i se všemi fondovními přirážkami 30.110.45 Kč, daň z obratu 4.098.05 Kč, dohromady Kč 34.208.50.
2. Obyvatelstvo
Podle zápisů z roku 1811 bylo v Bedrči 99 lidí. V tom roce se jich narodilo sedm a tři zemřeli. Na konci roku přibylo o čtyři, bylo jich tedy 103, z nich bylo 44 mužů a 59 žen. Z obyvatelstva bylo 21 ženatých a 82 svobodných, 86 bylo katolíků a 17 protestantů.
Za 15 let nato - roku 1826 - bylo tam 111 lidí, 6 se jich narodilo, 7 zemřelo. Podle náboženského vyznání bylo 92 katolíků a 19 protestantů.
Roku 1874 bylo v Bedrči 111 katolíků, 38 hlvetů a 8 židů, dohromady 157. Bydleli v 17 doemch.
1. ledna 1933 bylo v Bedrči 186 obyvatelé byli zaměstnáni v různých oborech náboženského vyznání bylo 157 římských katolíků, 18 českých bratří, 6 patřilo církvi československé a 5 bylo bez vyznání.
3. Zaměstnání
Obyvatelé v Bedrči se živili jednak rolnictvím a jednak i tkalcovstvím. Roku 1816 tam bylo dokonce 30 tkalců a 1 punčochář a v roce 1822 - 30 tkalců a 3 punčocháři.
Tkalcovství i punčochářství se však provozovalo v rodině při rolnickém zaměstnání a sloužilo ponejvíce jenom domácí spotřebě, tenkrát se na prádlo i na šatstvo upotřebovalo skoro výhradně jen domácích výrobků.
1. srpna 1933 byl v Bedrči 1 nájemce dvora, 6 větších rolníků, 6 větších chalupníků a 11 malých zemědělců. Také tam byli 2 mlynáři, 1 kovář, 1 obchodník se smíšeným zbožím, 1 hostinský a 1 obchodník s peřím a s kůžemi. Ostatní obyvatelé byli zaměstnáni v různých oborech jako dělníci, mistři nebo železniční zaměstnanci.
4. Chov dobytka
Roku 1811 byli v Bedrči 4 staří koně a 2 dvouroční, 23 kusů staršího hovězího dobytka, 12 kusů tříletého, 3 kusy dvouletého a 5 kusů jednoročního, 36 starších, 8 starých a 17 mladých prasat. 1. ledna 1933 bylo v Bedrči napočteno 18 telat mladších než 1 rok, 7 býků, 22 jalovic, 75 krav a 11 volů, dohromady tedy 133 kusů hovězího dobytka. Koní bylo 16, - 8 klisen a 8 valachů. Ze skopového dobytka byla tam jen 1 bahnice a 1 beran. Zato bylo hodně vepřového dobytka - 137 kusů. Koz bylo 18.
5. Včelařství a ovocnářství
Bedrčská obec má velni výhodnou polohu a včely tu nacházejí hojně bohaté pastvy. 1. ledna 1933 tam měli 11 včelstev. Včely mají vydatnou pastvu hlavně na okolních pasekách a bujných lučinách, které se rozkládají od Baby k Bedrči a od Petroupimě přes Bedrč až k Mrači a jsou zavlažovány potoky, jež se tu prodírají velmi krásnými údolími.
V Bedrči se pěstovalo také hojně ovocného stromoví a vinné révy. Roku 1929 byla však krutá zima, teplota poklesla až na -42 stupňů Celsia a hodně stromů pomrzlo. 1. srpna 1933 bylo v Bedrči napočteno 210 jabloní, 16 hrušní, 82 třešní, 76 švestek a 2 ořechy, 7 keřů vinné révy, 6 rybízů a 10 angreštů.
6. seznam popisných čísel a jejich majitelů:
Malá vesnička Bedrč pomalu rosta, dnes je to pěkná osada, která má 28 popisných čísel a 186 obyvatelů. Uvádíme jména majitelů stavení v Bedrči i rozlohu pozemků na kterých hospodaří. V čísle 1 a 23 hospodaří Václav Šplíchal, mlynář, má 87 korců. Číslo druhé má obecní domek. V třetím čísle hospodaří na 14 korcích Karel Buřič. Ve čtvrtém zůstává Karel Kovář, rolník, a spravuje 40 korců vlastních a 10 korců najatých polí. Františka Škvorová, rolnice, hospodaří v čísle 5, má 35 korců. Antonín Škvor, rolník, má 37 korců a patří mu číslo 6. V sedmém čísle je Pavel Kovář, malorolník, a má 20 korců pozemků. Emil Vítovský má 45 korců a zůstátá v čísle 8. V devátém čísle je Jaroslav Baštář, rolník, a hospodaří na 50 schön, mlynář a malorolník, patří mu číslo 10. V 11. čísle bydlí Fr. Špranglová, domkářka, má 4 korce. Josef Čipera, domkář, má 9 korců a patří mu číslo n12. V čísle 13 je Karel Hrdina, kovář a malorolník. Patří mu 12 korců. 14 číslo má dvůr, který patří městu Benešovu. Náleží k němu 300 korců pozemků. Václav Vesecký, malorolník, má 20 korců a patří mu číslo 15. K myslivně města Benešova patří jem 4 korce, má číslo 16. Ostatní čísla patří: Jindřichu Šturcovi, domkáři (číslo 18 - 8 korců), střážnímu domku na železniční trati (18 - půl korce), Karlu Soudnému, domkáři (19 - 8 korců), Stanislavu Klápovi, hostinskému a domkáři (20 - 1 korec), Rudolfu Krpalovi, malorolníku (22 - 18 korců), Václavu Šplíchalovi, mlynáři (viz číslo 1), strážnímu domku železničnímu (24 - 12 korce), Janu Zvárovi, domkáři (26 - 1 korec), Karlu Haškovi (27, bez pozemků) a Jaroslavu Baštářovi (viz čís. 9).
7. Činnost osvětová
V Bedrči není škola. Děti chodí do obecné školy v Benešově a zčásti i do Soběhrd, do měšťanky a do reálného gymnasia se chodí do Benešova. Dorost pořádá občas zábavy a hraje divadla v hostinci u pana Klápy, kde se také konají přednášky.
Obyvatelé jeví touhu po vzdělání. Hodně přemýšlivců a rozumářů je zvláště mezi těmi, kteří si uchovali českobratrské náboženství přes veškeré útisky a pronásledování v XVII. a v XVIII. Století.
Z Bedrčských rodáků vynikl pan Miloš Fiala, legionář, nyní plukovník v Olomouci, v Benešově bydlí bedrčský rodák pan Ot. Baštář, městský a okresní zvěrolékař.